Představte si, že stojíte na Zelňáku, v srdci Brna, a kolem vás se ozývá zvláštní melodický proud slov. Některým rozumíte, ale většina zní jako tajný jazyk, kterým hovoří jen zasvěcení. Jste svědky rozhovoru v brněnském hantecu – unikátní směsi němčiny, češtiny, slangu a starých výrazů, která se stala symbolem města.
Myslíš, že máš Hantec v malíku? Otestuj svůj hantec a zjisti, kolik slov a výrazů zvládneš správně přeložit! Připrav se na pořádnou „melu“, tady to bude fičák!
Krátce o historii Brna
Brno, město s bohatou historií sahající až do 11. století, bylo odjakživa křižovatkou obchodních cest, kultur a národností. Jako hlavní město Moravy se stalo významným centrem obchodu, průmyslu a kultury. V 19. století, s příchodem průmyslové revoluce, zažívalo město bouřlivý rozvoj. Továrny rostly jako houby po dešti a s nimi i počet obyvatel. Do Brna se stěhovali Češi, Němci, Židé, Rakušané a mnoho dalších, přinášejících své vlastní jazyky, zvyky a kulturu.
Jak vznikl hantec?
Kořeny hantecu sahají do druhé poloviny 19. století, kdy se v Brně mísily různé jazykové a kulturní vlivy. Hantec byl původně slangem dělnické třídy a brněnské spodiny, který používali pro komunikaci mezi sebou. Postupně se však stal něčím víc – způsobem, jak se vymezit proti oficiálnímu jazyku a autoritám. Jeho výrazy čerpají z němčiny, jidiš, romštiny a češtiny, což vytváří jedinečný jazykový mix.
Hantec jako kulturní dědictví
V posledních letech se zvedla vlna zájmu o ochranu hantecu jako kulturního dědictví. Brněnská radnice dokonce podala návrh, aby byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Proč? Hantec není jen jazyk, je to odraz brněnské historie, kultury a identity. Je to jedinečný fenomén, který vypráví příběhy města, jak je neznáme. Uchovat hantec znamená uchovat kus brněnské duše pro budoucí generace.
Slovník 50 slov z hantecu
- Šalina – tramvaj
- Škopek – pivo
- Prígl – Brněnská přehrada
- Zelňák – Zelný trh
- Bajgl – chléb, houska
- Šórat se – procházet se
- Zóncna – slunce
- Bábovka – slaboch
- Rygol – Smrad
- Špinky – cigarety
- Glgat – Opíjet se
- Augle – Oči
- Čapy – nohy
- Šufan – Hlupák
- Špicl – špion
- Šmelinář – podvodník, překupník
- Lelkovat – dívat se do prázdna
- Žgryndy – hloupé řeči
- Chálka – jídlo
- Šminky – Líčení
- Šaškec – Blázinec
- Cajzl – Pražák
- Mařka – Žena
- Merhautka – Merhautova ulice
- Frfňat – stěžovat si
- Melouch – vedlejší práce, brigáda
- Šnycl – řízek
- Váza – podnapilý, opilý
- Vana – velké břicho
- Švica – sestra
- Vasr – bazén
- Mendlák – mendlovo náměstí
- Hokna – práce
- Vasrůvka– Potůček
- Švestky – policista
- Džery – muž
- Fet – párty
- Raus – pryč, ven
- Fogl – pták
- Šmirgl – tramvaj
- Větev – Asiat
- Špás – Párty
- Trubec – lenoch
- Dacan – drzé dítě
- Fajnovka – vybíravý člověk, převážně žena
- Lepit – zaplatit
- Čadit – kouřit
- Gómat – vědět
- Hercna – srdce
- Šufánek – naběračka
Moderní užití hantecu
Dnes se hantec používá nejen jako prostředek komunikace, ale také jako symbol brněnské identity a lokálního patriotismu. Na ulicích Brna už ho slyšíte spíše méně, ale občas se objeví v rozhovorech mezi staršími generacemi nebo fanoušky městské kultury. I když mladší generace používají hantec méně často, objevuje se v jejich slovníku ve formě oblíbených slov a frází jako „šalina“, „prígl“ nebo „cajzl“. Mnoho Brňanů vnímá hantec jako součást své identity, která vymezuje Brno vůči ostatním českým městům.
Brněnský hantec je nejen výrazem místní identity, ale také svědectvím o tom, jak jazyk může reflektovat proměnlivou historii a kulturu města. Je to vzácný poklad, který stojí za to uchovat a chránit pro budoucí generace.
KVÍZ HANTECU
Máš pocit, že jsi opravdový Brňák? A jak můžeme vědět, že nejsi „cajzl“? Vyzkoušej svůj hantec a zjisti, kolik slov a výrazů zvládneš správně přeložit! Připrav se na pořádnou „melu“, tady to bude fičák!
KVÍZ Hantecu
Natálie Schönová je studentkou Vysoké školy ekonomické v Praze. Fascinuje ji alternativní umění, od filmu až po poezii. Je vášnivou milovnicí nevšedního jídla a psaní. Neustále zdokonaluje své kuchařské dovednosti a pracuje na svých textech. Psaní ji provází od dětství, kdy poprvé vzala do ruky tužku, a stále objevuje nové formy vyjádření.