Jak bude probíhat změna času 2024? Dohady o posunu času nejsou žádnou novinkou. Někteří lidé rádi vstávají relativně za světla a jiní mají raději světlo dlouho do večera. Tyto dva tábory spolu neustále bojují. Mají však společné jedno. Chtějí za střídáním času udělat tlustou čáru. Je tedy posun času 2024 posledním rokem, kdy je změna času?
Brzy se zase dočkáme změny času a tentokrát dopředu. Změna času však dělá velké problémy mnoha lidem. Biorytmus je velmi křehká záležitost v lidském těle. Kdy se bude posouvat čas? Jak vypadala změna času v historii? Také se dozvíte, jaký vliv má změna času na člověka a jak jsme na tom se zrušením změny času.
Obsah článku
Kdy proběhne změna času 2024?
Kdy se mění čas? V březnu poslední neděli se ručičky hodin posunou o hodinu vpřed. Konkrétně ve dvě hodiny ráno se nám posune čas na tři hodiny ranní. Tento rok připadne změna času na 31. března.
Kdy se mění letní čas 2024? Podobná situace nastane i v říjnu, kdy se čas posune opět ovšem zpátky o jednu hodinu. Tedy ze tří hodin ráno se stanou zpátky dvě. Tento posun času má většina lidí radši, protože se vyspí o hodinu déle. Tato změna se odehraje konkrétně 27. října tohoto roku.
Zimní a letní čas
Zimní a letní čas je označení pro střídání času v naší zemi. To ovšem není tak úplně pravda. Máme spíše normální čas a letní čas. Bez střídání času by u nás platil tzv. zimní čas, který odpovídá našemu časovému pásmu a zeměpisné délce.
Hodinky si spolu s Českou republikou posouvá i většina evropských zemí. Rusko, Island, Bělorusko, některé norské ostrovy a části Grónska jsou však výjimkou. Letní čas se tedy týká převážně jen zemí v mírném podnebném pásu. V tropických částech světa se délka dne tolik neliší. Posun času tedy není třeba, stejně jako v polárních oblastech, kde noc trvá půl roku.
Historie a střídání času
V českých zemích jsme se poprvé se střídáním času setkali v letech 1915 a 1916. Následně za druhé světové války, kdy trval od roku 1940 do roku 1949. V době energetické krize jsme se s ním potýkali opět a na delší dobu. Od roku 1996 se Česká republika připojila ke zvyku střídaní času jako většina Evropské unie.
Letní čas byl zaveden z důvodu úspory elektřiny. Toto téma řešili lidé již v 19. a 20. století. Nápad byl však realizován až za druhé světové války. Byli jsme mezi prvními zeměmi, kteří jako součást Rakousko-Uherska, na tento nápad přistoupili.
Vliv střídání času na člověka
Střídání času ovlivňuje lidský biorytmus. Chybějící hodina způsobuje jak psychické, tak fyzické problémy. U některých lidí se projevují příznaky únavy, zhoršení kvality spánku i nevolnosti. Lidský organismus se pak dlouho přizpůsobuje nově nastaveným vnitřním hodinám.
V daném dni změny času se pozorují nárůsty srdečních příhod a také dopravních nehod.
Zrušení posunu času
Většina zemí v EU diskutuje o zrušení času. Lidé se bohužel nedokážou shodnout na tom jaký čas by měl zůstat. Před koronavirovou pandemií už byl zákon téměř sjednán, avšak pandemie vše odložila. Letní čas pokračuje dále v letošním i příštím roce.
Letní čas byl zaveden z důvodu úspory energií, avšak podle průzkumů úspora není ani tak velká. Změna času se vyplatí pouze v období rovnodennosti, a to úspora energie tvoří pouze 1 %.
Problematika změny času tvoří potíže v pracovních směnách. Když se mění letní čas na zimní, lidé musí v práci zůstat o hodinu déle i když většinou hodinu nepracují. Při změně ze zimního času je to ku prospěchu zaměstnanců. Ti mohou odejít o hodinu dříve.
Na nový systém času nepřejdeme dříve než v roce 2025.
Přečtěte si také: Státní svátky 2024: Kdy se co slaví a otevírací doba svátky
Markéta Soukalová je studentka architektury se zájmem o literaturu a umění. Ve svém volném čase ráda čte knihy a snaží se zdokonalovat ve svém vlastním psaní. Copywritingem se zabývá druhým rokem a psaní se stalo jejím koníčkem.