Pojem „validace“ pochází z latinského validus, což znamená „silný“ nebo „platný“. Do češtiny se dostal přes angličtinu (validation) a rozšířil se zejména v odborném jazyce technických a vědeckých oborů od druhé poloviny 20. století.
Význam slova validace a použití:
Validace znamená ověření nebo potvrzení, že něco „platí“ – že je to správně, dává to smysl nebo to odpovídá pravidlům. Můžeme si to představit jako chvíli, kdy si potřebujeme být jistí, že něco funguje tak, jak má – třeba systém, údaj nebo i nějaký pocit. Ve světě techniky a výzkumu se to používá často. Například když programátor říká: „Ještě musíme udělat validaci těch dat, aby se nestalo, že pošleme zákazníkům špatné informace.“ Nebo věta typu: „Tvůj argument je validní, máme ho podložený výsledky z testování.“ – to znamená, že dává smysl a je oprávněný.
Ale validace není jen pro odborníky – používáme ji i v běžném životě, jen si to třeba neuvědomujeme. V mezilidské komunikaci znamená validovat něčí emoce nebo zkušenost – uznat, že to, co druhý cítí, má své místo. Když vám kamarádka řekne, že se cítí unavená z práce, a vy jí odpovíte: „To chápu, máš toho fakt hodně, tvoje únava je validní,“ – dáváte jí tím najevo, že její pocit není přehnaný ani zbytečný. Validace v takové chvíli pomáhá, protože druhý člověk se necítí osaměle nebo nepochopeně.
Ať už jde o počítače, pravidla nebo lidské emoce, validace je způsob, jak si potvrdit, že to, co máme před sebou, dává smysl – a že to má svou hodnotu.
Natálie Schönová je studentkou Vysoké školy ekonomické v Praze. Fascinuje ji alternativní umění, od filmu až po poezii. Je vášnivou milovnicí nevšedního jídla a psaní. Neustále zdokonaluje své kuchařské dovednosti a pracuje na svých textech. Psaní ji provází od dětství, kdy poprvé vzala do ruky tužku, a stále objevuje nové formy vyjádření.