Prázdný záhon po sklizni nemusí zůstat až do jara holý. Na podzim se na něj vyplatí vysít takzvané zelené hnojení, které půdu ochrání, obohatí a připraví na další sezonu. Některé rostliny navíc rychle rostou, potlačují plevel a pomáhají zlepšit strukturu půdy. V tomto článku se dozvíte, co zasít na prázdný záhon na podzim, jaké zelené hnojení vybrat, kdy ho zarýt a jak ho správně zapravit do půdy.
Obsah článku
Co je zelené hnojení?
Zelené hnojení je jednoduchý způsob, jak po sklizni využít prázdný záhon. Místo aby půda zůstala několik měsíců odkrytá, oseje se rostlinami, které se později posečou a zapraví zpět do země. Používají se například svazenka, hořčice, vikev nebo některé druhy obilnin.
Důvodů, proč takové hnojení vyzkoušet, je hned několik. Rostliny pomáhají chránit půdu před erozí a růstem plevelů, jejich kořeny ji mohou prokypřit a zelená hmota po zapravení dodá půdě organickou hmotu. Záhon tak nemusí přes zimu zahálet a na jaře může být v lepší kondici pro další pěstování.
Nejlepší zelené hnojení na podzimní záhony
Na podzim se hodí především rostliny, které rychle vytvoří dostatek zeleně a zároveň dokážou půdu během chladnějších měsíců chránit. Výběr je dobré přizpůsobit také tomu, co budete na záhonu pěstovat v příštím roce. Mezi oblíbené možnosti patří svazenka, hořčice, vikev nebo žito.
- Svazenka – univerzální volba, která rychle roste, vytváří dostatek zeleně a není příbuzná s běžnou zeleninou. Její květy navíc lákají včely a další opylovače.
- Hořčice – roste velmi rychle a během krátké doby pokryje půdu. Není ale vhodná před brukvovitou zeleninu. Mezi nejznámější druhy brukvovité zeleniny patří podle úryvku na webu hnojik.cz „… křen, kapusta, zelí, brokolice, květák a tuřín.“.
- Vikev – bobovitá rostlina, která se hodí do směsí zeleného hnojení. Pomáhá obohacovat půdu dusíkem a vytváří poměrně bohatý porost.
- Žito – vhodné zejména pro pozdější výsev a tam, kde chceme půdu nechat zakrytou přes zimu. Vytváří hustý kořenový systém, který pomáhá chránit půdu.
- Směs více druhů – kombinace různých rostlin může využít výhody jednotlivých druhů. Zajímavá je například směs svazenky s vikví nebo jinými vhodnými druhy.
Víte, jak na podzim po velkých teplech dopřát regeneraci vašemu trávníku?
Kdy vysévat zelené hnojení?
Zelené hnojení je nejlepší vysít co nejdříve po sklizni, aby měly rostliny dostatek času vyrůst ještě před příchodem zimy. Na podzim se většina druhů vysévá během srpna a září, podle konkrétní plodiny a počasí. Čím později se do výsevu pustíte, tím důležitější je zvolit rychle rostoucí druh, který zvládne během kratších dnů vytvořit dostatečný porost.
Před výsevem je vhodné záhon zbavit zbytků předchozích rostlin a půdu lehce nakypřit. Semena stačí rozhodit rovnoměrně po povrchu a mělce je zapravit do půdy. Pokud je podzim suchý, pomůže záhon po výsevu zalít, aby semena rychleji vyklíčila a rostliny stihly zesílit před prvními mrazy.
Zarývání zeleného hnojení
Kdy zarýt zelené hnojení? Toto hnojení je nejlepší zarýt ještě předtím, než rostliny začnou tvořit zralá semena. Vhodná doba bývá ve chvíli, kdy mají dostatek zelené hmoty, ale stonky ještě nejsou příliš tuhé. U některých druhů lze počkat až do jara, zejména pokud přes zimu vymrznou a jejich zbytky se pak snadno zapraví do půdy.
Při zapravení není nutné rostliny dostávat hluboko do země. Vysoký porost je vhodné nejprve posekat a zelenou hmotu následně mělce zapravit do půdy. Pokud je jí hodně, je lepší ji rozdělit rovnoměrně po záhonu, aby se mohla postupně rozložit. Půdě tak dodá organickou hmotu a připraví ji na další pěstování.
Na co si dát pozor při zeleném hnojení
Při výběru zeleného hnojení je dobré myslet nejen na vlastnosti samotné rostliny, ale také na to, co bude na záhonu růst příští rok. Některé druhy jsou si s pěstovanou zeleninou příbuzné, a proto není vhodné je zařazovat před stejné plodiny. Například hořčici není ideální vysévat před zelí, brokolici nebo květák. Pozornost si zaslouží také termín výsevu a zapravení, protože příliš pozdní nebo přerostlý porost nemusí mít očekávaný přínos.
Opatrní buďte také s množstvím zelené hmoty. Příliš silná vrstva čerstvých rostlin se může rozkládat pomalu a zbytečně komplikovat další přípravu záhonu. Rostliny je proto lepší zapravit ještě před vytvořením zralých semen a po zapravení jim dopřát dostatek času k rozkladu. Správně zvolené a načasované hnojení pak může půdě prospět, aniž by přidělalo zbytečnou práci.
Mohlo by vás také zajímat: Japonská zahrada: Průvodce japonským zahradním stylem
Zdroje: prohopo.cz – Zelené hnojení, jeteloviny a medonosné směsi: jak zlepšit půdu a podpořit opylovače, zahradkarskaporadna.cz – Zelené hnojení vybírejte podle typu půdy
Markéta Soukalová je studentka architektury se zájmem o literaturu a umění. Ve svém volném čase ráda čte knihy a snaží se zdokonalovat ve svém vlastním psaní. Copywritingem se zabývá druhým rokem a psaní se stalo jejím koníčkem.