Rýže patří mezi nejoblíbenější přílohy na světě. Hodí se k masu, zelenině, omáčkám i do sladkých pokrmů. Jenže není rýže jako rýže. Některé druhy jsou sypké, jiné se po uvaření lepí a vytvářejí krémovou konzistenci. Pokud jste někdy přemýšleli, proč se na rizoto používá jiná rýže než na sushi nebo indické kari, odpověď najdete v jejích vlastnostech. V tomto článku se dozvíte, jaké druhy rýže existují, na co se nejlépe hodí a jak se vaří rýže.
Obsah článku
Původ rýže
Rýže patří mezi nejstarší pěstované plodiny na světě a její historie sahá tisíce let do minulosti. Za jednu z hlavních oblastí jejího původu se považuje Asie, zejména oblast dnešní Číny, kde lidé rýži pěstovali už před více než 8 000 lety. Odtud se postupně rozšířila do Indie, jihovýchodní Asie a dalších částí světa. Díky obchodu a cestování se později dostala také do Evropy, kde se začala ve větší míře pěstovat například v Itálii a Španělsku.
Dnes se rýže pěstuje na všech obydlených kontinentech s vhodnými klimatickými podmínkami a pro více než polovinu světové populace představuje důležitou součást jídelníčku. Zajímavostí je, že ne každá rýže potřebuje k růstu zaplavená pole. Přestože jsou rýžová políčka pokrytá vodou typickým obrázkem asijské krajiny, některé odrůdy lze pěstovat i na suchých polích.
Tip pro čtenáře: 8x Nejoblíbenější recepty na těstoviny a omáčky k těstovinám
Druhy rýže a jejich využití
Jaké druhy rýže existují? Rýže existuje v mnoha variantách a každá se hodí na něco trochu jiného. Některé druhy po uvaření zůstávají sypké, jiné jsou přirozeně lepivé a další vynikají výraznou chutí nebo zajímavou barvou.
- Dlouhozrnná rýže: Klasická volba pro běžné přílohy k masu, rybám a zelenině. Po správném uvaření zůstává sypká a jednotlivá zrna se snadno oddělují.
- Jasmínová rýže: Aromatická rýže s jemnou vůní a měkčí, lehce lepivou strukturou. Nejlépe doplní thajské kari, asijské směsi a pokrmy s výraznou omáčkou.
- Basmati rýže: Má dlouhá štíhlá zrna a charakteristickou vůni. Skvěle se hodí k indickým jídlům, luštěninám a kořeněným omáčkám.
- Kulatozrnná rýže: Díky vyššímu obsahu škrobu je po uvaření měkká a lepivá. Využívá se především do sladkých nákypů, rýžových kaší a dezertů.
- Arborio a carnaroli: Speciální druhy italské rýže určené především na rizoto. Uvolňují škrob, díky kterému získá pokrm typickou krémovou konzistenci.
- Sushi rýže: Krátkozrnná rýže, která po uvaření dobře drží pohromadě. Je ideální na sushi, nigiri a další japonské pokrmy.
- Natural rýže: Celozrnná rýže s výraznější, lehce oříškovou chutí. Hodí se do salátů, misek se zeleninou i jako příloha.
- Červená rýže: Má pevnější strukturu a oříškovou chuť. Zajímavě doplní zeleninové saláty nebo pečenou zeleninu.
- Černá rýže: Vyniká tmavě fialovou až černou barvou a jemně nasládlou chutí. Využívá se do salátů, jako netradiční příloha i do některých sladkých pokrmů.
- Divoká rýže: Ve skutečnosti jde o semena vodních trav, nikoli o pravou rýži. Má výraznou chuť a pevnější zrna, která se hodí do salátů nebo slavnostních příloh.
Jak se vaří rýže?
Správný postup vaření rýže závisí především na jejím druhu. Bílou dlouhozrnnou rýži je vhodné nejprve propláchnout studenou vodou, aby se odstranil přebytečný povrchový škrob, a poté ji vařit v osolené vodě pod pokličkou. Škrob je podle úryvku na webu ueb.cas.cz „… zásobní látka, do které si rostliny ukládají energii.“. Obvykle se používá jeden díl rýže na 1,5 až 2 díly vody, přesný poměr se ale může lišit podle odrůdy. Bílá rýže bývá hotová přibližně za 10 až 20 minut, zatímco natural rýže potřebuje podstatně více času. Během vaření rýži zbytečně nemíchejte a po dovaření ji nechte několik minut odpočívat pod pokličkou.
Ne všechny druhy rýže se připravují stejným způsobem. Zatímco basmati rýže se vaří tak, aby zůstala krásně sypká, u rizota se tekutina přilévá postupně a rýže se pravidelně míchá, aby uvolnila škrob a získala krémovou konzistenci. Sushi rýže zase vyžaduje pečlivé propláchnutí a správné množství vody, aby zrna po uvaření dobře držela pohromadě. Pokud chcete dosáhnout co nejlepšího výsledku, vždy přizpůsobte dobu vaření i množství vody konkrétnímu druhu rýže a řiďte se také doporučením na obalu.
Nejčastější chyby při vaření rýže
Jednou z nejčastějších chyb při vaření rýže je použití příliš velkého množství vody. Zrna pak mohou být rozvařená, lepkavá a ztrácejí jejich přirozenou strukturu. Problémem bývá také příliš vysoká teplota, kvůli které se voda rychle odpaří, ale rýže uvnitř zůstane tvrdá. Častým zlozvykem je i neustálé míchání nebo zvedání pokličky během vaření. U běžné přílohové rýže je lepší nechat ji v klidu mírně probublávat a po dovaření jí dopřát několik minut odpočinku.
Další chybou je předpoklad, že všechny druhy rýže potřebují stejný postup. Například basmati rýže se připravuje jinak než krémové rizoto z arborio a natural rýže vyžaduje delší dobu vaření. Ne vždy je také vhodné rýži před přípravou proplachovat. U basmati nebo sushi rýže se tím odstraní přebytečný povrchový škrob, zatímco u rizota by proplachování mohlo omezit žádoucí krémový výsledek.
Mohlo by vás také zajímat: Meal prep cubes: Jednoduchý způsob, jak mít jídlo vždy po ruce
Zdroje: vareni.cz – Rýže a její historie, edu.ceskatelevize.cz – Kde má domov rýže
Markéta Soukalová je studentka architektury se zájmem o literaturu a umění. Ve svém volném čase ráda čte knihy a snaží se zdokonalovat ve svém vlastním psaní. Copywritingem se zabývá druhým rokem a psaní se stalo jejím koníčkem.